Dobrodružství pod hvězdami
Již včera podvečer se táborníci ubírali na bivaky. Je to přeci jiné než spočinout na luxusním lůžku v dřevěné táborové chaloupce. Ale zážitku usínání pod hvězdami, za svitu hvězd i měsíce a s kouřem ohníčku se máloco vyrovná. Počasí nám přálo, neboť nebe bylo bez srážek, bez oblačnosti, vládla vlahá, teplá noc. A jak svoje zážitky líčily jednotlivé oddíly? Přinášíme krátké reportáže:
1. oddíl = našly kobylky a spaly v tee-pee, absolvovaly stezku odvahy, při které skládaly vzkaz "Dobrou noc, mimoňky", za což obdržely diplom,
2. oddíl = zpozdili se na snídani, protože cestou maliním, kopřivami a potokem hledali cestu, která tam už 20 let nebyla,
3. oddíl = krásná příroda jim doručila zážitek v podobě strašné zimy, pozorovaly fakt hodně hvězd, dokonce poznávaly souhvězdí samy a uměly o nich mluvit, jsou to borky, a proto pozorovaly i západ slunce a východ měsíce, neubližovaly cvrčkům, světluškám ani netopýrům,
4. oddíl = zážitky spojili se 3. oddílem, což jim nebránilo v tom, aby byli už ve čtyři ráno vzhůru a desetkrát pozorovali UFO, které se převléklo za nadzvukové stíhačky,
5. oddíl = jediný oddíl, který komplet přespával v hamakách a spánek ve výškách doplnily buřtovým fotbalem, který spočívá ve vyválení opékaných uzenin v popelu a pak vyzvednutím zpět,
6. oddíl = pozorování souhvězdí Velkého vozu překonal jen kompletně obrněný posed, který se jevil velmi nedobytně, a přestože se jim vedoucí schovávali v obilí, byli objeveni,
7. oddíl = hledaly a nenašly lidi ani zvířata, lezly po stromech a padaly do roští, drobné krvácející šrámy sice byly, ale to nezabránilo hraní volejbalu do jedenácti hodin a splnění výzvy dvaceti pěti tisíc kroků
8. oddíl = naháněli divoké prase, z něhož se vyklubal Jára Zemánek, poté opékali divoké hady, zpívali Karla Gotta, což bylo slyšet až na druhý kopec, nepublikovatelná videa nebudeme publikovat,
910. oddíl = hráli horrorovou hru Mozky, neboť v lese nalezli panenku na houpačce, bivakování na louce probrali se sousedy a do jedné v noci probíhaly u ohýnku večerní šplechty,
Na závěr doplňme, že se bivaky povedly k prospěchu všech, únava na tvářích všech po návratu byla obrovitá a ochota trávit čas v přírodě převeliká.
My máme rádi jídlo
Na světoznámých diskusních fórech už několik let řešíme, jak baští děti na Svojanově. Dnes poodkryjeme roušku tajemství a zájemcům ukážeme, jak připravujeme snídaně, dopolední svačiny, obídky, odpolední svačinky, večeře a druhé večeře (a to opravdu nekecáme, to se vskutku děje). Můžete nahlédnout do legendární táborové kuchyně, kde božskou krmi připravují opravdoví gastronomičtí supermani. Kromě kuchyně táborové můžete nahlédnout i do skladů potravinových. Jako důkaz naší skromnosti poslouží i dokumentace spokojených strávníků.
Co se děje na verandě?
V noci se odehrály prapodivné paranormální jevy! Veranda vedoucích oblíbená pro výhodnou polohu při slaňování, pro kontrolu poledního klidu a místo náročných porad se stala cílem neznámých sil. Paranormální aktivity se projevily levitací stolů a židlí. Bojíme se, jestli to náhodou není dílo poťouchlých mimoňů. Podrobnosti připravujeme.
Vloupačka do Vektorova sídla
Mrtě velkej frajer Vektor ve slušivé padnoucí teplákovce vlastnil zmenšovací paprsek a mnoho vynálezů. Táborníci měli proniknout přes pochopy a odebrat zlotřilému Vektorovi vše, co vlastnil. Předtím ale museli vyřešit náročné šifry, odhalené tajemství znělo tajuplně: "Gru smrdí 239". Abychom si v příběhu udělali jasno, zeptali jsme se jednoho z účastníků. Onen pravil: "Museli jsem překonat překážky, luštili jsme hádanky, plazili jsme se po zemi jako skupina a v potoce nás museli starší brát na ramenou. Pouštěli jsme video (poznámka překladatele: jednalo se o tajné vzkazy od M.E.T.L.A.) a pak tady čekáme, než dorazí poslední skupina." Tak pravil Matej Buroň z 2. oddílu. Poté se strhla akční vylupovačka, při které byl Vektor vláčen, pochopové zostuzeni a poklady našimi táborníky odebrány.
